Chemické zbraně rostlin

tvorba peroxidu vodíku (hnědě) v pokožkových buňkách listu ječmene po napadení padlímRostlina pro leden 2011

Myslíte si, že rostliny jsou mírumilovné a nechají si všechno líbit? Omyl! Jsou to odhodlaní bojovníci. A často dokonce rafinovaní traviči.

Rostliny ohrožuje mnoho původců chorob – patogenů. Mohou to být viry, baktérie nebo houby. Rostliny před nimi sice nemohou utéct, ale vytvořily si jiné způsoby obrany. Včetně chemických zbraní.

Jednou z nich je peroxid vodíku. Dobře ho znáte ze své domácí lékárničky. Používá se k dezinfekci ran, protože zabíjí choroboplodné zárodky. K podobnému účelu slouží také rostlinám. Tím však jeho role nekončí.

Peroxid vodíku vyrábějí buňky v místě, kde na rostlinu zaútočil patogen. Pro mnoho původců chorob je tato sloučenina jedovatá. Navíc působí jako „chemický signál“, který spouští další obranné reakce. Patří k nim třeba zpevňování buněčné stěny, aktivace vybraných genů nebo tvorba látek s antimikrobiálními účinky.

Snímek ukazuje, jak to vypadá přímo na válečné frontě. Vidíte pokožku listu ječmene. Červené šipky ukazují na modré ovály – výtrusy padlí travního. „Ocásky“, které z nich vyrůstají, jsou houbová vlákna. Snaží se dostat do pokožkových buněk, odkud by padlí mohlo čerpat živiny pro svůj růst. Jeho útok pomáhá odrazit právě peroxid vodíku (zviditelnili jsme ho chemickou reakcí, při níž vzniká hnědé barvivo).

Co se stane, pokud tato první obranná linie selže? Rostlina obětuje napadenou buňku, zabije ji, a tím uvězní patogena v mrtvé buňce jako v kleci. Bez přísunu živin pak padlí hladoví a hyne. Takže happy end pro ječmen a tryzna za padlé… vlastně za padlí.

Foto Vendula Hemzalová

Text Vendula Hemzalová a Jan Kolář
 


Zajímá vás, jestli ječmen zvítězí pokaždé? Podívejte se do fotogalerie na „reportážní snímky“ z dalších jeho bitev s padlím.