Jakmile dojde k opylení, cytoplazma pylu se zavodňuje (B), pyl se aktivuje a postupně z něj začne vyrůstat pylová láčka (C). A právě procesy aktivace musí být přesně regulovány. Molekulami zodpovědnými za všemožné funkce v buňce jsou bílkoviny (proteiny). Buňka vyrábí proteiny podle „receptů“ uložených v dědičné informaci zapsané v DNA. Jenže samotná výroba a přítomnost bílkoviny ještě nezaručuje její funkci. Nebo naopak: k zastavení funkce dané bílkoviny nemusí být nutné ji degradovat a kompletně z buňky úplně odstranit. Namísto toho je možné bílkovinu „označit“ fosforylačními skupinami, které mění její vlastnosti a u příslušné bílkoviny dochází buď k její aktivaci, nebo naopak k zastavení její funkce. Přítomnost bílkoviny v buňce si můžeme připodobnit k instalaci semaforů na křižovatce – samotná přítomnost semaforu nezaručuje ani zastavení, ani propuštění dopravy. Až rozsvícení jednotlivých světel určuje, jak doprava bude řízena – a právě tomuto rozsvěcení různých světel semaforu můžeme připodobnit navazování jednotlivých fosforylačních skupin na bílkovinu nebo jejich odštěpování z bílkoviny. Fosforylace se tak podstatnou měrou podílí na regulaci funkce příslušných bílkovin.

Pylová aktivace je významnou součástí rozmnožování rostlin a může nám pomoci vytipovat geny, jejichž aktivita představuje nezbytný předpoklad pro správný průběh rozmnožování rostlin. A právě tyto proteiny zodpovědné za aktivaci pylu tabáku byly popsány v recentním článku, který naši badatelé publikovali v dubnovém čísle časopisu „Molecular and Cellular Proteomics“.