Rostlinná NEJ: Buňky a DNA

Chromozómy trávy Festulolium, což je kříženec kostřavy a jílku. Snímek David Kopecký.Nejdelší buňky vyšších rostlin: některé mléčnice (obsahují latex – „mléko“). Například u oleandru jsou až několik metrů dlouhé.

Největší samčí pohlavní buňka: cykas Zamia roezlii z tropických pralesů Kolumbie. Buňka je velká 0,4 mm, viditelná i okem.

Nejrychleji rostoucí buňky: pylové láčky – vlákna vyrůstající z pylových zrn po jejich dopadu na bliznu. Prodlužují se rychlostí až 10 mm/hod (u kukuřice).

Nejmenší počet chromozómů: jen 4. Zelená řasa Spirogyra cylindrica (šroubatka) a pět druhů kvetoucích rostlin – mimo jiné hvězdnicovitá bylina Haplopappus gracilis ze Severní Ameriky.

Největší počet chromozómů: tropická kapradina Ophioglossum reticulatum (hadí jazyk). Má 1260 chromozómů; člověk jich má 46.

Nejmenší genetická informace (genom): africká masožravka Genlisea margaretae. 63 miliónů „písmen“ DNA, asi 54x méně než člověk.

Největší genetická informace (genom): japonská bylina Paris japonica, příbuzná našeho vraního oka čtyřlistého. 148 852 miliónů „písmen“ DNA, asi 44x víc než člověk.
 


Foto: Chromozómy trávy Festulolium, což je kříženec kostřavy a jílku. Snímek David Kopecký.
 


Přejít na hlavní stránku adventního speciálu 2011 – rostlinná NEJ