První aplikační laboratoř Akademie věd ČR, propojující české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou, slaví rok od svého vzniku. A rozhodně má co oslavovat – o její služby je mimořádně velký zájem.

Unikátní zařízení vzniklo a působí díky podpoře projektu Akademie věd ČR Strategie AV21.

Laboratoř sídlí v Olomouci, kde je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Provozuje ji Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin – jedno z pracovišť Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB).

Podle profesora Jaroslava Doležela, vedoucího olomouckého pracoviště ÚEB a koordinátora programu Potraviny pro budoucnost v rámci Strategie AV21, překonal zájem všechna očekávání:

 „Doufali jsme, že s námi naváže spolupráci několik šlechtitelů, ale rozhodně jsme nečekali, že jich bude tolik. Největším překvapením však pro nás je, že se na nás obrací i pěstitelé, zemědělské firmy, státní správa a další instituce. Tak se nám beze zbytku podařilo naplnit hlavní cíl Aplikační laboratoře, kterým je propojovat výzkum s praxí. Pro nás vědce je skvělé vidět, že má naše práce reálný dopad.“

Semináře, odborné poradenství, expertizy

Vědecký pokrok jde rychle dopředu a šlechtitelé i pěstitelé pochopili, že pokud chtějí držet krok se světem a být konkurenceschopní, musí mít přehled o nových objevech, trendech či postupech, které se začínají používat. To vše jim umí olomoučtí odborníci zprostředkovat na workshopech, přednáškách nebo během osobních konzultací, po nichž je velká poptávka.

Nejdůležitější činností Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum jsou odborné expertizy a analýzy. Podle jejího vedoucího doktora Jana Šafáře už řada firem zjistila, že je velmi výhodné nechat si je od vědců vypracovat na klíč:

„Pro šlechtitelskou stanici v Čejči patřící akciové společnosti Cezea, jež se zabývá šlechtěním kukuřice, připravujeme protokol pro získávání takzvaných dihaploidních linií. Metoda výrazně urychlí šlechtění této plodiny. Šlechtiteli, který vyvíjí nové odrůdy a kultivary okrasných květin, jsme u jeho vzorků změřili ploidii, čili počet kopií dědičné informace. Tato charakteristika je důležitá a podmiňuje to, jak rostliny vypadají, třeba jakou mají velikost či tvar květů.“

„Vyšli jsme vstříc i některým podnikům, které pěstují u nás méně obvyklé druhy rostlin. Například jednoduchá a současně efektivní analýza pomocí DNA markeru umožnila farmáři, jenž na Prostějovsku pěstuje papáju, určit pohlaví semenáčků.“

Před rokem nikdo nečekal, že bude aktivit Aplikační laboratoře tolik, potvrzuje profesor Doležel: „Je to až neuvěřitelné. Všechno šlo mnohem rychleji, než jsme předpokládali. Během krátké doby o nás věděli snad všichni šlechtitelé v republice. S těmi, kteří nás kontaktovali, jsme začali spolupracovat na jejich projektech a nyní se už můžeme pochlubit konkrétními výsledky. Nic lepšího jsme si nemohli přát a považujeme to za velký úspěch.“

Současnost? Lepší osiva nebo spolupráce s agronomickou společností

Nyní se v Aplikační laboratoři řeší několik nových zajímavých projektů. Zájem o spolupráci má třeba jedna z největších českých firem zabývajících se šlechtěním a produkcí osiva a zeleniny Moravoseed CZ a. s. Aplikační laboratoř také kontaktoval zemědělský holding ADW, jenž se snaží prosazovat moderní postupy v rostlinné a živočišné výrobě.

I letos se v Aplikační laboratoři chystají specializované workshopy. Ve středu 14. března 2018 to například bude seminář pro šlechtitele ovocných stromů, kteří mají dlouhodobý zájem o spolupráci. Akce je netypická tím, že na workshopu budou mít hlavní slovo šlechtitelé. Představí vědcům svou práci a po přednáškách pak bude prostor k debatě o případné kooperaci.

V Olomouci do budoucna nabídnou i techniky genetických modifikací

Aplikační laboratoři pro zemědělský výzkum se patrně brzy otevře další významná oblast působení. Hovoří se totiž o možné změně evropské legislativy upravující používání metod genového inženýrství. Techniky založené na novějším systému CRISPR/Cas9, jenž dovoluje cíleně měnit dědičnou informaci, budou možná už brzy povoleny.

Šlechtitelé by tak mohli dosáhnout cílů, které by jinak byly velmi obtížné nebo dokonce nereálné. Na novou příležitost ke spolupráci jsou vědci z Aplikační laboratoře připraveni už od jejího vzniku. Díky dlouhodobým zkušenostem v této oblasti budou moci fundovaně poradit a pomoci.

I proto vidí profesor Jaroslav Doležel budoucnost Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum velmi optimisticky: „Po první etapě, která byla zaměřena především na využívání molekulárních markerů pro charakterizaci dědičné informace šlechtitelských a produkčních materiálů, se otevírá obrovský potenciál pro využití metod modifikace dědičné informace rostlin. Jejich zavedení může způsobit revoluci ve šlechtění zemědělských plodin.“

„Překvapivý úspěch Aplikační laboratoře však také přinesl otázku, jak dál. Pokud bude zájem o naše služby tak velký jako dosud – a všechno tomu nasvědčuje –, začneme se již zabývat možnostmi, jak rozšířit její kapacitu.“

Text: Radoslava Kvasničková, úpravy Jan Kolář

Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.