Pšenice: Enigma 21. století

Doktor Jan Šafář z ÚEB s částí takzvané DNA knihovny17. září 2009: Luštitelé německé šifry Enigma pomohli kdysi zachránit Evropu před nacizmem. „Luštitelé“ pšenice dnes mohou pomoci zachránit svět před hladem. Seznamte se s pozoruhodným příběhem expertů z ÚEB.

Enigma byla ve své době považována za nerozluštitelnou. Přesto se ji Polákům a Britům nakonec podařilo prolomit – díky trpělivé práci, chytrým nápadům a novým technologiím, včetně prvního počítače na světě. Úspěch velmi usnadnil vojenské operace Spojenců za druhé světové války.

Vůbec nepřeháníme, když čtení genetické informace (genomu) pšenice přirovnáváme ke slavnému spojeneckému projektu. Obě akce se podobají jak složitostí, tak významem. Genom pšenice seté je obrovský a navíc komplikovaně uspořádaný. Představuje tedy pro biology pěkně tvrdý oříšek.

O jeho rozlousknutí se však vyplatí usilovat. Podrobnosti o genech nejdůležitější plodiny světa by ocenili hlavně šlechtitelé. Mohli by díky nim rychleji vytvářet nové odrůdy, schopné nasytit rostoucí světovou populaci.

Proto byl spuštěn mezinárodní projekt, jehož cílem je přečíst kompletní genom pšenice. Biologové z pěti kontinentů se přitom řídí strategií navrženou českými vědci! Tým docenta Doležela z olomoucké laboratoře ÚEB totiž vytvořil unikátní postup, jak genetickou informaci rozdělit na menší, snáze „dešifrovatelné“ části. Tato metoda práci podstatně ulehčuje.

Celý příběh českých luštitelů genů si přečtěte v novém čísle časopisu Vesmír.
– Rozhovor s docentem Doleželem: Tráva s trojím věnem (článek na webu Vesmíru; PDF soubor)
– Informační dvoustrana Analýza genomu pšenice (PDF soubor)

Foto: Doktor Jan Šafář z ÚEB s částí takzvané DNA knihovny. Na čtvercové misce rostou kolonie baktérií, v nichž vědci uchovávají krátké úseky genetické informace pšenice.