Pranav Sahu z našeho olomouckého pracoviště byl v Indii oceněn za výzkum reakcí rostlin na změny klimatu. Se svou prací získal druhé místo na sympoziu Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO).

Sympozium se konalo 15.–17. dubna v Dillí. Cílem konference, které se zúčastnilo na 150 vědců z celého světa, bylo informovat o nejnovějších poznatcích ve výzkumu abiotického stresu a jeho vlivu na rostliny. Abiotický stres způsobují různé nepříznivé podmínky jiného než biologického původu – například sucho, extrémní teploty nebo zasolení půdy.

Pranav Sahu z našeho Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, má z ocenění velkou radost. Ještě víc ho ale těší, že jeho výzkum bude mít přímý dopad do praxe a že o něm mohl přednášet právě v Indii:

„Jsem z Indie a považoval jsem za důležité informovat o výsledcích svého bádání právě tady. I tuto zemi už nyní sužují klimatické změny – zvyšuje se průměrná teplota a častěji hrozí sucho či povodně. Těší mě, že naše studie vzbudila velký zájem a doufám, že inspiruje další kolegy.“

Práce Pranava Sahu se zaměřuje na huseníček rolní a jeho růst v podmínkách, které simulují klimatické změny v Evropě a severní Africe mezi lety 2020 a 2050. Podobná data zatím nejsou nikde jinde k dispozici. Aleš Pečinka, vedoucí výzkumné skupiny, v níž Pranav Sahu pracuje, zdůrazňuje, že tyto informace jsou velmi důležité. Pomohou k tomu, abychom se mohli včas a efektivně připravit na změny klimatu, které přijdou:

„Těší nás, že naše poznatky poslouží vědcům i šlechtitelům. Už nyní se ukazují některé zajímavé a neočekávané výsledky. Z dosavadních dat například vyplývá, že kvůli vyšší koncentraci CO₂ by mohly rostliny růst v Evropě v roce 2050 rychleji a lépe než nyní. Naše analýzy však ukazují, že klíčové bude jejich zavlažování.“

„Bude ale rovněž nezbytné vyšlechtit plodiny, které umí lépe hospodařit s vodou a které si dokáží poradit se suchem. Zemědělci budou muset začít využívat jiné kultivary a celkově se budeme muset naučit lépe hospodařit s vodou v krajině,“ uvedl Aleš Pečinka.

Pranav Sahu (s diplomem ze sympozia EMBO) ve skleníku Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci.

Oproti tomu v severní Africe nastane zcela jiná, mnohem složitější situace, protože tam kvůli suchu a horku rostliny nebudou prospívat. Kromě těchto poznatků se olomouckým vědcům podařilo identifikovat i některé geny odpovídající za určité znaky a vlastnosti rostlin.

„Jedním z nich je například obsah pigmentů – barviv, která umí vázat škodlivé volné radikály a příznivě tak ovlivňovat lidské zdraví. Naše bádání potvrzuje, že některé pigmenty dokáží chránit i samotné rostliny,“ vysvětluje Pranav Sahu.

Výzkum by měl skončit příští rok. Podle Aleše Pečinky se ale už nyní otevírají před vědci další výzvy: „Chceme například zjistit, jak se budou v budoucnu chovat některé konkrétní druhy obilovin, a rádi bychom také nechali růst rostliny v různorodějších podmínkách.“

Pranav Sahu říká, že bez zázemí, které má k dispozici v České republice, by jeho výzkum nebyl možný. „V Olomouci mám všechny podmínky k tomu, abych mohl pracovat velmi efektivně a mohl dosáhnout výsledků, které jsou podle mě důležité, protože se týkají zajištění potravinové bezpečnosti.“

„Můj výzkum by také nebyl možný bez využívání speciálních růstových komor v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Brně. Proto děkuji všem kolegům i vedení obou ústavů Akademie věd ČR,“ dodává Sahu.

Text: Radoslava Kvasničková, editace Jan Kolář

Foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR