Botanická matematika

Šiška borovice při pohledu zdola. Šupiny jsou uspořádány ve spirálách, jejichž počet odpovídá členům Fibonacciho posloupnosti.Fascinující rostliny, díl 9.

1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55... Představujeme vám Fibonacciho posloupnost, pojmenovanou po středověkém italském matematikovi. Každý její člen je součtem předchozích dvou.

Jak to souvisí s biologií? Podívejte se zespodu na šišku borovice. Zjistíte, že šupiny jsou sestavené jakoby do spirál. Spočítejte, kolik spirál se točí ke středu po směru hodinových ručiček (na obrázku červeně) a kolik proti (zeleně). Pokaždé vám vyjdou dvě sousední čísla z Fibonacciho posloupnosti! U šišky na naší fotografii konkrétně 5 a 8.

Totéž platí pro mnoho dalších rostlinných objektů. Příkladem jsou květenství slunečnice, ananasy nebo listové růžice některých netřesků.

Podobnou zákonitostí se řídí postavení listů na stoncích a větvích. Pokud jsou listy střídavé, vyrůstají po jednom ve šroubovici. Na určitý počet otoček šroubovice připadá určitý počet listů – třeba 5 listů na 2 otočky nebo 8 na 3. Obě čísla jsou obvykle členy Fibonacciho posloupnosti.

Proč příroda dodržuje tato zvláštní pravidla? Nejspíš proto, že šupiny šišek, květy a listy uspořádané podle Fibonacciho čísel jsou optimálně rozmístěné v prostoru. Což dokazují matematické modely.
 


Seriálem Fascinující rostliny chceme oslavit Den fascinace rostlinami a zároveň připomenout 50 let od založení Ústavu experimentální botaniky.

Logo Dne fascinace rostlinami 201250 let od založení Ústavu experimentální botaniky