Naši vědci pomáhají zavádět moderní metody v Moldavsku

   

Moldavští vědci se od českých kolegů učí, jak měřit aktivitu velkého počtu genů v různých částech rostliny. Projekt, který je součástí rozvojové pomoci OSN, pomůže bojovat s vážnou chorobou rajčat.

   

Moldavsko, malá země ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou, patří mezi nejchudší státy Evropy. To samozřejmě omezuje její přístup k nejnovějším technologiím včetně pokročilých vědeckých metod. Jak tento handicap zmírnit a pomoci tamním badatelům a badatelkám, aby neztratili kontakt s vývojem ve svém oboru?

Jednou možností je iniciativa Czech-UNDP Partnership for Sustainable Goals, kterou financuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR a organizačně zajišťuje Rozvojový program OSN (United Nations Developmental Program). V rámci této iniciativy spolupracují čeští experti na konkrétních projektech s odborníky z vybraných méně rozvinutých zemí. Jednou z nich je právě Moldavsko.

    

Karel Müller, vedoucí naší Laboratoře transkriptomiky a genového inženýrství, získal na rok 2024 finanční podporu pro projekt, který má moldavským biologům a bioložkám pomoci zvládnout takzvanou transkriptomiku. Tato moderní metoda umožňuje měřit a porovnávat aktivitu tisíců genů v různých orgánech či buňkách, během vývoje organismu nebo v reakci na podněty, kterým je vystaven (horko, sucho, infekce a další).

Partnerem našich vědců je laboratoř doktorky Lidie Tumanové z Ústavu genetiky, fyziologie a ochrany rostlin na Moldavské státní univerzitě v Kišiněvu. Její tým zkoumá vážnou chorobu rajčat zvanou stolbur a šlechtí odrůdy odolné vůči ní.

   

Příznaky stolburu na rajčatech: zkroucené listy, deformované květy a plody. Zdroje: laboratoř L. Tumanové (horní obrázek); publikace Panno et al. 2021, doi.org/10.3390/agronomy11112188, licence CC BY (dolní obrázek).

   

Stolbur je infekce způsobená bakterií Phytoplasma solani. U rajčat se projevuje zakrslým růstem, doprovázeným velkými ztrátami na výnosu plodů. Napadá však i jiné plodiny, například brambory, papriku, lilek nebo vinnou révu.

Skupina doktorky Tumanové se snaží odhalit molekulární podstatu odolnosti plodin proti stolburu. K tomuto cíli by je mohla výrazně přiblížit právě transkriptomika. „Máme s ní už poměrně bohaté zkušenosti, takže jsme uvítali možnost předat je dál a pomoci tak moldavským badatelům i zemědělcům,“ říká Karel Müller.

   

Transkriptomika je založena na čtení genetické informace obsažené v molekulách RNA, které – zjednodušeně řečeno – přepravují mezi různými částmi buňky instrukce pro tvorbu bílkovin. V první fázi projektu připravil moldavský tým vzorky RNA ze zdravých a infikovaných rostlin rajčat. V Praze teď naši vědci přečtou dědičnou informaci zapsanou v RNA.

„Výsledkem bude obrovské množství dat. Jejich zpracování a správná interpretace jsou nejnáročnější částí transkriptomických experimentů. Trojice badatelek z moldavského týmu proto přijede na měsíční stáž k nám do Prahy. S kolegy je zde naučíme analýzu dat i laboratorní postupy potřebné pro zvládnutí celé metody,“ vysvětluje Karel Müller.

Po pečlivém proškolení budou moci absolventky stáže zavést transkriptomiku v laboratoři doktorky Tumanové a využít ji při výzkumu rostlinných chorob. Své zkušenosti pak mohou předávat i dalším týmům na své univerzitě i jinde v Moldavsku.

   

   

Aighiuni Bahsiev (vlevo) a Irina Mitina (vpravo) z moldavského týmu.