Stávka v buněčné dopravě

Rostliny huseníčku. V některých "stávkuje" bílkovina nutná pro vnitrobuněčnou přepravu různých látek.Rostlina pro červenec 2010

Následky stávky tramvajáků nebo lékařů jsou vám asi jasné. Jak ale vypadá rostlina, kde stávkují „zaměstnanci“ nákladní dopravy?

Život buňky závisí na spolupráci tisíců druhů bílkovin a dalších molekul. Jak se v tomto složitém systému vyznat? Zkuste si buňku představit jako město. Jeho obyvatelé jsou bílkoviny a každá má své zaměstnání – například urychluje určitou chemickou reakci.

Užitečnost nějaké profese – třeba řidičů kamiónů – nejlépe oceníme, když budou pár týdnů stávkovat. Podobně můžeme zkoumat význam jednotlivých bílkovin. Přinutit je ke stávce není složité. Instrukce pro jejich výrobu jsou uloženy v genech. Když některý gen poškodíme, nebude příslušná bílkovina správně pracovat, případně se nebude vůbec vytvářet.

V Laboratoři buněčné biologie studujeme „nákladní přepravu“ v rostlinných buňkách. Různé látky se uvnitř buněk často přesouvají ve speciálních váčcích. Vznik, putování na místo určení a vykládku váčků řídí celá řada bílkovin.

Právě teď objasňujeme roli jedné z nich. Na snímku jsou vlevo nahoře dvě normální rostliny huseníčku. Vpravo nahoře jsou dva huseníčky, ve kterých byl vyřazen z funkce gen pro naši bílkovinu. Jak vidíte, důsledky jsou dramatické. Tato bílkovina je tedy mimořádně důležitá.

V dolní řadě jsou rostliny, do nichž jsme dotyčný gen naopak přidali. Normální huseníčky (vlevo dole) tento zásah neovlivnil. Prospěl ovšem rostlinám s „vypnutým“ genem: dostaly totiž zpět jeho fungující verzi (vpravo dole). Stávkující se tak vrátili do práce a město zase žije běžným životem.

Foto Matyáš Fendrych

Text Matyáš Fendrych a Jan Kolář