Rostlina pro prosinec 2010

Nanotechnologie jsou vědecký hit dneška. Ale jsou bezpečné pro životní prostředí? Odpověď hledají naši odborníci.

Nanotechnologie využívají pozoruhodných vlastností, které mají nesmírně malé částice různých látek. Tyto takzvané nanočástice jsou velké od 1 do 100 nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru).

Řada nanotechnologií už opustila laboratoře a uplatňuje se v praxi. Jenže i ta nejúžasnější novinka může mít svá rizika. A ta je nutné pečlivě prověřit.

Účinky nanočástic na lidské zdraví jsou studovány celkem podrobně. Mnohem méně zatím víme o jejich dopadech na přírodu. V roce 2008 se prokázalo, že nanočástice procházejí čistírnami odpadních vod do vodních toků. Rozhodně se tedy dostávají do životního prostředí.

Tým doktora Tomáše Vaňka z našeho ústavu proto začal zkoumat vliv nanočástic na rostliny. Vědci zjistili, že nanočástice představují pro rostlinné buňky stres. Snižují životaschopnost buněk v buněčné kultuře, zhoršují jejich hospodaření s energií a mění aktivitu genů.

Následky jsou dost výrazné, jak dokazuje obrázek. Nahoře jsou buňky tabáku pěstované v normálním živném roztoku. Těm dole byly do roztoku přidány nanočástice oxidu zinečnatého. Tvar buněk a jejich řetízků je nápadně odlišný.

Už tyto první výsledky vzbudily velký zájem na konferencích v Austrálii a v USA. Tým z ÚEB se teď snaží vysvětlit přesný mechanizmus stresové reakce. A kromě buněčné kultury testuje i účinky nanočástic na celé rostliny. Konečným cílem výzkumu je posoudit, zda nanočástice (případně které jejich druhy) znamenají skutečné riziko pro životní prostředí.

Text Tomáš Vaněk a Jan Kolář