Zoufalství brouka nad rozkvetlou loukou

Květenství pcháče šedého (Cirsium canum). Snímek Jan Rezek.Rostlina pro listopad 2012

Naši odborníci zkoumají vůni květin. Rádi by ji totiž využili v boji proti nebezpečným invazním rostlinám.

Aroma květů slouží k chemické komunikaci. Komu jsou takové chemické signály určeny?

Někdy jsou jejich adresátem ostatní rostliny. Stresovaná nebo poškozená rostlina tak například informuje své kolegyně, že by měly začít s přípravami na obranu. Dalšími adresáty bývají opylovači.

Vůní se mohou řídit také nezvaní hosté – hmyzí herbivoři (býložravci) živící se květy nebo dozrávajícími semeny. Mnozí se zaměřují na určitou botanickou skupinu nebo na jediný rostlinný druh. Pro tyto specialisty je klíčové rozpoznat nad rozkvetlou loukou ten pravý signál, který je dovede k vytoužené květině.

Vůně květů jsou složité směsi desítek až stovek těkavých látek. Jsou charakteristické pro jednotlivé druhy, vypovídají i o stáří a kondici květu. Vytvářejí tedy jakýsi „otisk palce“ typický pro každý květ.

Laboratoři biotechnologie rostlin zkoumáme tyto „otisky“ ze vzduchu v okolí květů. Používáme velmi citlivé přístroje, schopné analyzovat v každém vzorku tisíce sloučenin. Chceme zjistit, jaké látky jsou důležité pro hmyz (brouky a dvoukřídlé), který klade vajíčka do květů chrp, bodláků a příbuzných rostlin ze skupiny Carduoideae.

Řada těchto bylin totiž po zavlečení mimo svou domovinu (třeba z Evropy do Severní Ameriky) vytlačuje podobné původní druhy. Hledáme proto chemické signály, které jsou nezbytné pro rozpoznání invazní rostliny herbivorem a které naopak chybí jejím domácím příbuzným.

Toho by se dalo využít k potlačení invazních druhů nasazením přísně specializovaných hmyzích škůdců. Pro evropského brouka zoufale bloudícího nad americkou prérií by pak bylo jediným řešením přistát na přátelsky vonícím evropském bodláku.
 

Text Petr Maršík a Jan Kolář

Foto: Květenství pcháče šedého (Cirsium canum). Snímek Jan Rezek.