Co je u nás nového?

Ženšenové špagety

ženšen pěstovaný v takzvaném bioreaktoruRostlina pro listopad 2008

Léčivé rostliny se sbírají v přírodě, pěstují na zahradě či na poli. Někdy ale může být jejich zdrojem i biologická laboratoř.

Sebeobrana jabloní

Topaz - odrůda jabloně odolná proti strupovitostiRostlina pro říjen 2008

Podzim je hlavní období sklizně jablek. Možná i vy sklízíte úrodu z vlastní zahrady. Pokud ano, patrně přemýšlíte, jak ochránit stromy před chorobami. Běžně to vyžaduje řadu postřiků za rok, někdy však lze chemickou ochranu značně omezit. Rostliny se totiž v mnoha případech dokáží bránit samy.

Genové co, kdy, kde

tyčinka z květu huseníčkuRostlina pro září 2008

V genech, poskládaných na vlákně DNA, jsou instrukce pro vybudování organizmu. Konkrétní gen obvykle obsahuje „recept“ na výrobu jedné bílkoviny s přesně určenou funkcí. To však nestačí. Při stavbě domu je vám návod na přípravu betonu k ničemu, pokud ho budete lít na parkety nebo na pozemek před vybagrováním základů. Vždy musíte vědět nejen co dělat, ale také kde a kdy.

Hormonální vyhazovač

Buňky z beněčné kultury tabáku. Zeleně je značena bílkovina, která přenáší rostlinný hormon auxin.Rostlina pro srpen 2008

Jak se rostlina vyzná sama v sobě? Jak pozná, kam růst, kdy a kde vytvořit novou větev nebo kořen? Vývoj rostlin řídí hlavně hormony. K nejdůležitějším patří auxin.

Velkovýrobci bílkovin

tvorba cizorodé bílkoviny (zeleně) v listech tabákuRostlina pro červenec 2008

Rostliny mohou sloužit jako bioreaktory – s nadsázkou řečeno „výrobci“ – biologicky aktivních bílkovin (proteinů) využitelných jako léčiva.

Požírači kovů

Příjem kadmia rostlinou slunečnice. Nejvíce kadmia je v místech označených černě a sytě modře.Rostlina pro červen 2008

Rostliny přijímají svými kořeny nezbytné minerální živiny. Se živinami se však do jejich těla mohou dostat i jedovaté těžké kovy, kterými člověk znečistil životní prostředí. Osudy těžkých kovů v rostlině můžeme sledovat pomocí autoradiografie.

Příběh stvoření

tráva Festulolium - vlevo květenství, vpravo chromozómyRostlina pro květen 2008

Vznikají nové druhy organizmů jen v přírodě, nebo je dovedou „vyrobit“ i lidé? Odpověď nabízí Šlechtitelská stanice Hladké Životice.

Červenozelená abstrakce

Červenozelená abstrakceČervenozelená abstrakceČervenozelená abstrakceČervenozelená abstrakceČervenozelená abstrakce

Buňky z tkáňových kultur smrku, které byly zmraženy, skladovány v tekutém dusíku při teplotě -196 °C a pak rozmraženy. Díky speciálnímu barvení můžeme poznat živé buňky od mrtvých. Živé jsou zelené, mrtvé červené. Bližší informace najdete v příspěvku Buněčný semafor (rubrika Rostlina s příběhem). Všechny snímky K. Eliášová.

Vlasatý kořen

Rozhraní stonku a kořene huseníčku. Z kořene vyrůstají nápadné kořenové vlásky.Rostlina pro duben 2008

Na povrchu kořene se vytvářejí kořenové vlásky, které pomáhají rostlinám přijímat vodu a živiny z půdy. Tyto výrazně protáhlé vychlípeniny pokožkových buněk se vyznačují polárním růstem – přirůstají pouze na své špičce.

Buněčný semafor

buňky z tkáňové kultury smrkuRostlina pro březen 2008

Přestože smrky rostou obvykle v lese, lze je pěstovat i v laboratoři za sterilních podmínek, takzvaně in vitro. Ovšem ne jako celé stromy, pouze jako tkáňové kultury.