Opustil nás dlouholetý kolega a kamarád Miroslav Kamínek

   

Třináctého prosince 2020 nás ve věku 87 let navždy opustil Ing. Miroslav Kamínek, CSc. Narodil se 11. listopadu 1933 v Praze a po řadu desetiletí působil v našem ústavu.

Při jeho reorganizaci v roce 1996 ustavil na pražském pracovišti samostatnou Laboratoř hormonálních regulací u rostlin, která dodnes zkoumá role cytokininů a auxinů při řízení vývoje rostlin, včetně jejich kooperačního působení s ostatními fytohormony.

   

V Ústavu experimentální botaniky působil téměř od jeho počátků. Po vystudování Vysoké školy zemědělské v Praze (1954–56) a Brně (1956–59) totiž absolvoval interní aspiranturu v oboru fyziologie rostlin, kterou zakončil v rámci Českoskovenské akademie věd roku 1965. Na ústavu pracoval téměř nepřetržitě až na období, kdy dlouhodobě pobýval v zahraničí.

Miloval Spojené státy americké, kam poprvé odjel těsně po roce 1968, a to na University of Wisconsin k prof. Folke Skoogovi, objeviteli fytohormonů cytokininů. Do USA se rád vracel; roky 1986–87 například strávil v laboratořích vedených prof. J. E. Foxem (Plant Cell Research Institute of ARCO Company, Dublin, California) a na Oregon University (Corvallis, Oregon). Dva roky také pobýval na University of Missouri u prof. R. Morrise. Na těchto pracovištích se vždy intenzivně zabýval studiem cytokininů, jejich biosyntézou a přenosem signálu.

   

Mirek Kamínek zavedl výzkum cytokininů v České republice a neuvěřitelným způsobem ho rozvinul. Hlavním faktorem jeho úspěchu bylo, že věnoval velkou pozornost svým doktorandům, zejména jejich vědecké výchově a intenzivní práci na cytokininové problematice. Vyrostla kolem něj řada významných osobností, které věhlas těchto rostlinných hormonů šířily nejen napříč ČR, ale i po celém světě. Jednoznačně především jeho zásluhou se z naší země stala velmoc ve výzkumu cytokininů.

Asi nejvíce si na své práci o cytokininech vážil hypotézy objasňující jejich biosyntézu v rostlinách nezávislou na ribonukleové kyselině tRNA, kterou publikoval v letech 1974 a 1975. Tehdy se totiž předpokládalo, že mechanismus biologického účinku cytokininů spočívá pouze v zabudování do řetězců tRNA a volné cytokininy byly považovány za produkty degradace příslušných tRNA. Jeho hypotéza byla postupně experimentálně ověřena a kompletně potvrzena po osekvenování genomu Arabidopsis thaliana v roce 2000.

   

Miroslav Kamínek (uprostřed) s kolegyní Evou Zažímalovou z našeho ústavu a s Ladislavem Kohoutem z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Srpen 1991.

   

Mirek Kamínek nebyl jen vynikajícím vědcem, ale i výjimečným člověkem. Od počátku mne na něm udivovala jeho pracovitost. Málokdo odcházel z laborky tak pozdě jako on. V roce 1994 jsme se potkali v Antverpách v laboratoři prof. H. A. van Onckelena. Mirek přijel s manželkou Janou na tři měsíce, zatímco já tam tehdy absolvoval dvouletou stáž.

Díky tomu, že jsem měl s sebou v první části stáže rodinu, bydlel jsem ve velkém rodinném domě prof. Verbelena, který byl v té době pryč na sabbatical leave (dlouhodobém tvůrčím volnu). Mohl jsem proto u sebe ubytovat i Mirka s manželkou. A co bylo neuvěřitelné? Já chodil z práce zhruba před sedmou, kdežto Mirek opouštěl laborku až před desátou hodinou večerní. Alespoň jsme si s Janou pěkně popovídali. Jeho pracovitost byla opravdu neuvěřitelná!

   

Mirek byl výjimečný v mnoha ohledech. Další z vlastností, kterou jsem opravdu obdivoval, byla jeho nesobecká touha všem pomáhat a tlačit je před sebou. Byl kdykoliv ochoten přečíst rukopis vašeho článku, pomoci ho přepsat, opravit či vylepšit, pomoci s přípravou přednášky a podobně. Pracoval přednostně pro své kolegy, doktorandy a spolupracovníky – vždy nezištně a připravený podat pomocnou ruku v jakýkoliv okamžik.

   

Mirek měl i své touhy. Na jednu velmi rád vzpomínám. Chtěl se osobně potkat a popovídat si s prof. Davidem Lethamem z Austrálie. Profesor Letham objevil většinu přirozených cytokininů, včetně nejslavnějšího trans-zeatinu.

Tento sen se Mirkovi splnil až po revoluci v roce 2004, kdy se v australské Canbeře uskutečnila slavná 18. konference IPGSA o fytohormonech a my měli šanci Davida Lethama navštívit v jeho laboratoři na tamní Australian National University. Byl tehdy již v důchodu, ale dál pilně pracoval. Šlo o jeden z našich nejkrásnějších zážitků spojených s cytokininy.

   

Na Mirka Kamínka budeme s úctou a stále vzpomínat. Nelze na něj nevzpomínat s opravdovou láskou!

   

Foto z návštěvy v laboratoři prof. Lethama v roce 2004. Zleva Miroslav Kamínek, David Letham, německý odborník na fytohormony Thomas Schmülling a Radomíra Vaňková z ÚEB.

   

Text: Miroslav Strnad, editace Jan Kolář